Vladimír Začal

Vladimír Začal

Kandidát číslo 5

        Od roku 1990 se zapojil do komunální politiky za KDU-ČSL jako nezávislý kandidát, zvolen členem zastupitelstva a městské rady. Po volbách v roce 1994 byl zvolen starostou města, stal se členem KDU-ČSL  a v roce 1998 byl opětovně zvolen starostou na další období. Kromě pracovních povinností ještě dobrovolnické aktivity v občanském Sdružení pro obnovu poutního místa a v Klubu přátel Zlatých Hor (KPZH). Popis aktivit níže, v nominaci k ocenění „Křesadlo 2016“ které získal.

Je otcem osmi dětí, jednou ženatý od roku 1980.

Nominovaný Vladimír Začal je současným předsedou spolku KPZH a pracuje jako

referent majetkové správy římskokatolické farnosti ve Zlatých Horách.

 Některé jeho aktivity bodově:

• Jeden z iniciátorů obnovy dnes známého Poutního místa a kostela Panny Marie

Pomocné u Zlatých Hor, jehož návštěvu komunisté dlouhodobě blokovali a po

opravě střechy vyhodili do povětří včetně okolních soch a kaplí.

• Spoluzakladatel spolku KPZH, spoluiniciátor založení Městského hornického muzea ve Zlatých Horách, v tehdejší funkci starosty rozhodujícím způsobem podpořil spolek při budování městského muzea.

• Iniciátor záchrany zdevastované rozhledny na Biskupské kupě, nejaktivnější

pracovník při její obnově a znovuzprovoznění.

• Hlavní iniciátor obnovy „Zvoničky u Antoníčka“, její tvůrce, spoluobnovitel řady

dalších drobných zastavení i stezek na Zlatohorsku.

• Ještě ve funkci starosty Zlatých Hor nejdůležitější propagátor tehdy zastupitelstvem odsuzované myšlenky na vznik hornického skanzenu a následně realizátor této

myšlenky (jedna z oceněných významných atrakcí Olomouckého kraje – Zlatorudné

mlýny v Údolí ztracených štol). S tím je spjat i rozvoj tradice soutěžního rýžování

zlata ve Zlatých Horách• Ve funkci předsedy KPZH iniciátor a realizátor muzea tkalcovství na Rejvíze.

V souvislosti s touto aktivitou zachránil v okolí řadu technických tkalcovských

památek, a to i z likvidované továrny Moravolen ve Zlatých Horách a dopomohl

k jejich obnově.

• Dopomohl k záchraně jediné krasové jeskyně na Zlatohorsku, které hrozil odstřel.

• Je iniciátorem znovuvybudování odpočívadla „U hříbku“ v zatáčce silnice na

Rejvíz i uměle vyvedeného pramene - kamenné studánky u tohoto odpočívadla.

• Je hudebníkem ve veselém souboru Kahancových tanců, který se snaží

znovuvytvořit zaniklý místní folklór a propaguje jej v širokém okolí (např. Národní

technické muzeum Praha, Diamo, Stráž pod Ralskem ....) Za jeho předsedání KPZH

vydal spolek publikaci a dvoj CD s tímto folklórem.

• Díky jeho iniciativě se nikým nedotovaný spolek KPZH pustil do záchrany

nejstaršího důlního díla na Zlatohorsku, které může být spjato s pověstí o vzniku

nedalekého poutního místa a nese zřetelné známky analogie s keltským dolováním

ve Francii. Aktivní je v oblasti charitativní činnosti, angažuje se v rozvoji cestovního ruchu, jenž

je úzce spjat se zaměstnaností této pohraniční oblasti. Na svém pozemku organizuje

každoroční hudební slavnosti „Džem na ranči“ s významným zapojením mládeže.